I když se stále ještě cítím dost mladý (teprve 50+), již jsem se pár pohřbů zúčastnil. A v jednom případě jsem jej dokonce organizoval. Nemůžu si v žádném případě stěžovat na kvalitu služeb pohřební služby, ani na empatii jejich pracovníků. Byl jsem velmi rád za to, že mně sestřička v nemocnici nasměrovala: “…jděte ulicí nahoru, první se vyhněte a do další vejděte.”
Ale přesto jsem v pohřební službě řešil spoustu drobností. Jak má pohřeb vypadat (naštěstí pozůstalí nechtěli obřad), jak má vypadat parte, jaký citát, jak přesně se kdo jmenuje (Marie nebo Majka?).
Také moje ženuška mi občas připomíná, co by ráda na svém pohřbu, komu poslat parte, koho pozvat. Jaké písničky hrát.
Kdyby probíhal obřad, bylo by potřeba kromě písniček a seznamu hostů myslet i na to, zda promítat nějakou galerii fotek, či dokonce pustit nějaké video. Promyslet květinovou výzdobu. Pro mne byl nezapomenutelný zážitek dárek od mrtvého: “doutník, který si mám vykouřit, až se mi něco velkého povede”. Mimochodem, stále je nenačatý.
A pokud si chcete jen srovnat myšlenky nebo skutečně ulehčit život svým pozůstalým, pak si můžete svůj pohřeb naplánovat na těchto stránkách.
Omlouvám se, ale tato stránka je teprve ve výstavbě … funguje v nějakém provizorním režimu dejte nám prosím pár dní na nějaké rozumné dokončení …